Jako každý třetí den jsem měla jít vysypat odpadky. Jelikož popelnice jsou dál od baráku, oblékla jsem se, vzala koš, klíče a šla jsem. Klíče jsem si jako vždy nasadila pouze na prst - ale to se mi ten den stalo osudným...Po chvíli jsem došla k popelnicím, vytáhla pytel z koše a chtěla ho hodit do popelnice. Jenže klíče byly rychlejší a sklouzly mi z prstu!!! Jako naschvál byla popelnice prázdná, tudíž klíče ležely na samém dnu popelnice! Nezbylo mi nic jiného, než se pro ty klíče natáhnout a vylovit je! Jenže popelnice byla příliš hluboká a já na klíče nemohla dosáhnout. Rychle jsem se rozhlédla, jestli na mě někdo nekouká, a vrhla se pro ně! A jak už to tak bývá,v samém zápalu mé ,,lovící akce'' jsem zapomněla sledovat okolí - a to byla další osudová chyba. Zrovna když jsem s vítězoslavným úsměvem na znak úspěchu vystrčila hlavu z popelnice, procházela okolo partička nejhezčích kluků od nás ze školy! Celá rudá jsem z popelnice vylezla, popadla koš, teď už i se svými klíči, a pádila domů...
Bylo to v Bravo Girl.